PROČ JSEM SI VYBRALA VEGANSKOU STRAVU

Aktualizace: 24. pro 2020



Moje maminka se stala vegankou už když jsem byla náctiletá, dlouho předtím než začala moje vlastní cesta. Ke konci středí školy se mnou občas sdílela její chápání světa a duchovna. Dělala to s velkým nadšením, ale tehdy jsem to neuměla příliš ocenit. Spíše naopak. Přijímala jsem to odmítavě a považovala to za “pyramidovou strategii”.

Po maturitě trvala na tom, abych se jela podívat za jednou z jejích veganských kamarádek. Tak jsem se, se záměrem cestovat, vydala do Guangzhou a setkala se s její známou, která se později stala mojí drahou kamarádkou a životním průvodcem. Bylo to velmi zvláštní setkání, měla jsem spoustu otázek týkajících se veganství mojí matky. Byla jsem tehdy trochu protivná a ostřelovala jsem ostatní kousavými otázkami. Ale protože matky kamarádka měla na všechny chytrou odpověď, bylo to příjemné povídání, které mi otevřelo nové obzory. Všichni tam byli milí a přátelští, ráda jsem si s nimi povídala a učila se od nich.

Na vysoké škole jsem rychle zapadla do starých návyků. Naštěstí jsem stale byla v kontaktu s matkou a její kamarádkou, mluvily se mnou o veganství a dalších zásadních životních pravdách. Zanedlouho jsem si uvědomila, že I když jsem si jako studijní obor zvolila občanskou bezpečnost, nejspíš to sociální spravedlnost nijak zvlášť nezlepší. Vždycky tu budou lidé, kteří zneužívají ostatní a lidé, kteří trpí. Všichni toužíme po rovnosti a spravedlnosti – proto máme take vládu, ale sociální instituce a státní zřízení nemohou být nikdy dokonalé. Jak říká stare čínské přísloví “ Jak bys chtěl vymést všechnu temnotu ze světa, když neumíš zamést ani vlastní pokoj.” Všichni si přejeme, aby byl náš život lepší, ale svět se sám nezlepší – obzvláště ne, pokud my, základní součást světa, nezměníme sami sebe. Doufáme, že nebudeme čelit bolesti a smutku, ale stale ubližujeme ostatním. Veganství je součástí toho, jak učinit vlastní mysl střízlivou a milující.



Na doporučení mojí matky jsem se podívala na dokument Earthlings. V polovině filmu už jsem viděla dost utrpení, které zvířatům způsobují lidé. Rozhodla jsem se, že už si nikdy nedám ani kousek masa. Ale na veganství to ještě nestačilo, pořád jsem měla moc ráda čaj s mlékem a dorty a nechtěla jsem se jich vzdát. I tak bylo ale vegetariánství důležitým krokem na mé cestě.

Po nějaké době byla moje chuť čím dál tím jemnější a chuť na mléko a vajíčka postupně zmizela. O prázdninách 2017 jsem byla s matkou ve veganském hotelu ve Foshanu, kde jsem potkala spoustu přátel, kteří studovali v zahraničí. Líbilo se mi jejich zvláštní kultivované chování a taky jsem ocenila ujištění, že veganství není jen pro starší. Ale že to je to taky životní styl pro lidi mého věku. Až tam jsem se definitivně stala vegankou. A tam se narodilo mé nové já – mé vědo



Další informace o čisté stravě najdete na našem blogu.

Děkuji za přečtení.

Purelifepraha

0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

purelifepraha

Pomoc

Kontakt

0420-775-277-788
info@purelifepraha.com

  • Black Instagram Icon
  • Black Facebook Icon

Newsletter

Copyright © 2020 Purelife Praha